Úvod Naučná stezka Skály Hrad Skály Zámeček Skály Místa v okolí Odkazy Návštěvní kniha

Zámeček Skály

Historie zámku

předchozí část<<... Roku 1576, při prodeji panství Hertvíkem Žehušickým z Nestajova bratrům Bohdaneckým z Hodkova se již uvádí hrad jako pustý, ale dvůr v podhradí, jako nově postavené sídlo. Roku 1581 zdědili panství bratři Zikmund a Bernard Čertorejští z Čertorej. Roku 1592 došlo k povstání poddaných. Při dalších prodejích, či dědických děleních se v r. 1625 uvádí hrad Skály jako zřícenina v hlavních částech sice neporušená, ale dávno již neobývaná. Roku 1626 získává prodlužené panství hlavní věřitelka tehdejšího majitele, Věnka Skocha, paní Beata Křinecká z Hodkova. Ta se, pro víru, vystěhovala do Lužice, ale roku 1642 se navrací zpět do Čech. Přestupuje na katolickou víru, pravděpodobně hlavně proto, aby její skalské panství bylo zapsáno do zemských desek, protože když jí bylo r. 1644 panství zapsáno, tak opět odpadla od katolické víry. Proto odchází, tentokrát již definitivně z Čech a r. 1657 prodává skalské panství Vilémovi Albrechtovi Krakovskému z Kolovrat, od kterého panství r. 1662 kupuje Matěj Ferdinand Sobek z Billenberka pro potřeby kapituly nově zřizovaného hradeckého biskupství. Nový majitel, který byl jmenován prvním hradeckým biskupem, nechává r. 1666 postavit v podhradí, v jižním okraji hospodářského dvora, zámeček, sloužící jako letní rezidence hradecké kapituly. S novým majitelem se rovněž mění do té doby někdy místně užívané německé pojmenování Skal Katzenstein na Bischostein (počeštěný tvar Bišofštajn respektive Bižík je hovorově užíván dodnes). Prostá, nevelká barokní stavba, má před podélným průčelím podklenuté schodiště na osmi toskánských sloupech, zaklenuté valenou klenbou. Nad spojením obou ramen schodiště byla postavena malá šestiboká dřevěná věžička se stanovou střechou a barokní lucernou. V té době již vlastní hrad nebyl dávno způsobilý k obývání a části hradního stavebního materiálu byly používány i při stavební činnosti v podhradí, v hospodářském dvoře. Zámeček s mansardovou střechou byl r. 1825 empirově upraven. R. 1841 byla naproti zámečku na severním okraji celého areálu postavena nová, klasicistní budova sloužící potřebám hospodářského dvora, nazvaná úřednický dům. Po r. 1948 byl celý areál státem odejmut královéhradecké kapitule (formálně v rámci pozemkové reformy) a z jeho hospodářské části vznikl státní statek. V tzv. starém zámku byla Jiráskovým muzeem v Praze zřízena malá expozice, vztahující se k jeho románu Skály. Alois Jirásek totiž umístil do prostředí zámečku a zříceniny hradu děj románu z pobělohorské doby. Hrdinové románu i jeho děj - setkání starého otce, nekatolíka se synem, jenž se stal kanovníkem hradecké kapituly, je sice romanticky a líbivě napsán, ale k historické realitě má velmi daleko. Státní statek nebyl příliš dobrým pečovatelem o stavební objekty areálu, proto byl, r. 1974, celý areál předán tehdejšímu nár. podniku Stavební geologie Praha. Malé muzeum bylo zrušeno, zchátralé hospodářské budovy byly strženy a vlastní "zámecké" objekty byly tímto podnikem opraveny a přizpůsobeny na nové využití - na podnikové rekreační středisko. Prostor celého areálu pak byl parkově upraven. Rekonstrukce, která do značné míry obnovila někdejší podobu celého areálu, skončila r. 1981. Po r. 1989 je celý komplex využíván jako ubytovací penzion s restaurací veřejně přístupnou i průchozím návštěvníkům, umístěnou v barokním zámečku. 



Co vše patřilo k panství v roce 1607 a co v roce 1790 podle zemských desek

 

zámek pod hradem Skály s dvorem a pivovarem, sladovnou a ovčínem


vesnice Česká Metuje, 
Vlásenka, 
Skalka, 
městečko Stárkov, 
Vernéřovice (Jívka), 
Vápenka, 
Studnice 
Kamenec
Studénka u Radvanic
a dvůr Záboř

zámek, kaple a vesnice Bischofstein s 16 obyvateli


Záboř (panský dvůr), 
Skalka (52 obyvatel), 
Studnice (61 obyvatel), 
Nové domy (10 obyvatel), 
Lhota u Trutnova (51 obyvatel) 
Vernéřovice (Jívka)

Podle nového politického a soudního rozdělení Královehradecké diecéze patřila Lhota později k trutnovskému okresu (a trutnovské faře).


>>Novější klasicistní budova zámku, dnes jsou zde pokoje

>>Starší empírově upravená budova, dnes je v ní restaurace

Penzion No.9 nabízí ubytování v Adršpachu


reklama: